Až v roce 1967 došlo k ustavení nového ochotnického divadelního souboru při JKP Chrudim. Svoji činnost soustředil na nejmladší diváky. Dětské veřejnosti se přestavil v roce 1967 pohádkou "Honza a čaroděj". Následně soubor uvedl 21 premiér a odehrál 115 představení. Od roku 1982 je uměleckým poradcem souboru zasloužilý umělec Zdeněk Bittl. Za jeho spolupráce dokázal soubor vedle her pro děti nastudovat i hry pro dospělého diváka a uvést k Roku českého divadla opět po dvaceti letech v Chrudimi večerní představení - Tylovu "Cestu do Ameriky".

Příchodem Zdeňka Bittla do souboru nastává nová éra. Herci pracují pod vedením zkušeného profesionála a hned jedno z prvních představení – inscenace Divá Bára (r. 1984), se setkalo s velmi příznivým ohlasem. Na přehlídce divadelních souborů Symposion v Třebechovicích pod Orebem (r. 1984) byla za herecké výkony oceněna řada účinkujících. Samotné zpracování hry bylo oceněno odbornou porotou i diváky. S příchodem do Chrudimi se Zdeněk Bittl vedle práce s dospělými ochotníky ujímá i role pedagoga literárně dramatického oboru místní LŠU, kde vyrůstají pozdější členové souboru. V průběhu několika let se členům souboru dostává cenné jevištní průpravy. Soubor pokračuje českým repertoárem – Koťata se topívají (r. 1985), tradičně jsou uváděny i pohádky - Ženich pro čertici, O Honzovi a víle Verunce (r. 1986). Na začátku druhé poloviny osmdesátých let dochází k další obměně souboru, přicházejí noví členové, kteří jsou ihned obsazeni do rolí studentů na bramborové brigádě ve hře Pavla Dostála Gaudeamus Igitur (r. 1986). Mládí zaznamenává v inscenaci z doby protektorátu překvapivý divácký úspěch, který lze opět přičíst zejména vedení uměleckého šéfa Zdeňka Bittla.